Drahé české ovečky,

Ještě jednou vás zdravím z evropské země. Ještě pár dnů a vracím se do Čadu - 29. 9. - v den mých narozenin (to jsem si udělal dárek, že jo?). Rád vzpomínám na těch pár dnů mezi vámi v Čechách. Bylo to krásné a pro mě moc povzbuzující. Jo, jo pro mně také.

Rád jsem vás zase viděl a jsem rád, že to tu zvládáte jako komunita. Tímto způsobem bych vám chtěl poděkovat za srdečné přijetí, za každou chvilinku mě posvěcenou, za každé dobré slovo, každý úsměv - prostě za každý projev otevřenosti a vstřícnosti. Omlouvám se za ty lodičky - škoda, že to nevyšlo tak, jak jsme si to plánovali, no ale...přece musíme přijímat všechno tak, jak jde a nejde to vždycky tak, jak bychom si to přáli. Omlouvám se, že  jsem nenavštívil všechny (ještě se ale nenarodil nikdo, kdo by vyhověl všem...).

Moc děkuji všem, kteří se zúčastnili setkáni při promítání fotek z Čadu. Moc mně potěšil váš zájem. Díky že jste vydrželi to moje povídáni (ani jsem si nemyslel, že jsem tak ukecaný).

Samozřejmě moc děkuji za všechny příspěvky na naši misijní práci. A bylo jich opravdu mooooc. Těch v bance i těch „na poslední chvíli” – ze Křemže, Vimperka, Maří, Hostic, Volyně, Prachatic, Č. Velenic, Chluma u Třeboně a kdo ví, odkud ještě (ti poslední mě opravdu překvapili svojí přítomností ve Vimperku v kině, jen mě mrzí, že jsme si nemohli popovídat trošku více - snad příště anebo v Čadu, až mě navštívíte...). Teď budeme přemýšlet, jak to všechno co nejlépe využít. Už jsem něco nakoupil a přemýšlím, jak to dopravit do Čadu. Díky za mikroskop. Něco mi vezmou do Čadu polští vojáci, ale už jen opravdu „něco málo”, protože v říjnu se už budou stěhovat, bohužel.

Teď si nevymýšlím ani nepřeháním ale teď, během této návštěvy jsem si uvědomil, jak vás mám moc rád, jak jste mi přirostli k srdci. Jak jsou mi blízké všechny vaše radosti a bolesti. Ne, nelituji, že jsem teď daleko. Věřím, že tak to mělo být a že se děje boží vůle. Vždyť láska „nikdy neustává” - není to tomu tak? Také ta pastýřova k ovečkám. A já jsem za ni Pánu Bohu moc vděčný – vždyť je to dar, veliký dar.

 Pobyt v Belgii byl také dobrý. Poznal jsem hodně zajímavých lidí, měl jsem čas na francouzštinu, na modlitbu, na odhalování tajemství této země (víte, že tady v Liege začalo Boží Tělo? Jak se Ježíš zjevoval jedné řeholnici a prosil, aby mohl ven, mezi lidi v Nejsvětější Svatosti?). Mají tam i hodně druhů piva, ale mně stejně víc chutná české (objevil jsem tam také malou restauraci Koliba s českou kuchyní a Pilsnerem!). Horší je to s církví -nejsou kněží a je jen málo mladých i dětí - i když katolíku je tam veliké procento (je tam i hodně Italů a Poláků – přistěhovalců ještě z období před 2. sv. válkou, ale i po válce). Ale hledají nové cesty, nová řešení, hodně se angažují laici, mají hodně trvalých jáhnů a kněží žijí více skromně a zdá se, že blíž chudým - a těch je tady také dost.

Zítra budeme slavit tady v Bytomiu 100 let farnosti. Celý týden jsme měli duchovní obnovu. I já jsem se jí zúčastnil a bylo to dobré.

Teď bylo docela hodně zmatků s mým mobilem, hodně čísel. V Čadu to bude zase jednodušší.

+2353082252 begin_of_the_skype_highlighting            +2353082252      end_of_the_skype_highlighting  to je čadské číslo vám už známé

+48787651175 begin_of_the_skype_highlighting            +48787651175      end_of_the_skype_highlighting to je polské číslo, na které bude možné posílat sms, když by to nešlo na to číslo z Čadu

Je možné posílat i mailové zprávy (občas se dostanu na maila), ale pořád platí - neposílat veliké přílohy ani nějaké linky. Stejně se na ně nedostanu a ucpávají poštu.

Prosím jako vždycky o modlitbu, tu také slibuji. Držte se nebe a milujte se navzájem - to bude svědectvím, že je Bůh mezi námi. Posílám všem – dětem, mladým, starším, manželům i samotným křížek na čelo.

Váš o. Jarek

Kontakt

P. Petr Hovorka Náměstí 1
Křemže
38203
731 604 443 peta.hovorka@seznam.cz