„A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi”.

Tato věta - ti, kteří se modlí Anděl Páně, ji opakují každý den – by nás měla naplňovat obrovskou hrdostí a radostí. Hrdostí, protože toto Slovo je můj Bůh, můj Otec. Radostí, protože tímto způsobem začíná nebe na zemi. Bůh se ve své převeliké lásce rozhodl opustit nebe a zabydlet se na zemi - v Polsku, Česku, Čadu... všude, kde je člověk, zvláště člověk chudý a opuštěný. A tak to funguje do dnes a tak už to bude napořád.

Celý Advent jezdím a navštěvuji naše černé ovečky (sloužím dožínkové mše svaté) a právě o tom jim povídám. Po mši svaté děláme výstav Nejsvětější Svátosti, modlíme se a díváme se do tváře Boha bydlícího mezi námi. V 99 % je to pro ty lidi poprvé v životě, co vidí monstranci a můžou se dívat na Ježíše a povídat si s Ním tváří v tvář - jako s někým blízkým, vždyť takovým Ježíš je, že jo? Je to neuvěřitelné, jak se ti moji farníci, po krátkém poučení, na Něj dívají, jak se dokážou ztišit (což pro ně během nějaké slavnosti není vůbec jednoduché a mše takovou slavností je). Bůh je doopravdy mezi námi!! Na druhou stranu si ale v těchto chvílích silně uvědomuji, jak my - zvláště katolíci - podceňujeme Jeho přítomnost mezi námi, přítomnost fyzickou,  s Tělem a Krví. Nějakým způsobem ještě akceptujeme Jeho duchovní přítomnost, ale tu fyzickou podceňujeme, opomíjíme. Máme něco krásnějšího, co bychom mohli nabídnout našim bratřím a sestrám žijícím ve stresu, v honičce, v nejistotě – pokřtěným i nepokřtěným - než tuto radostnou zvěst: Bůh je s námi, je nám na blízku, dokonce Ho můžeme vidět! Mrzí mně také to, že i my kněží tím tak málo žijeme, tak málo neseme lidem živého Ježíše, jeho Tělo. On přece nepřišel, aby byl zavřený ve studeném, prázdném kostele. On chce být mezi svými, dívat se na ně, žehnat jim, uzdravovat je...

Po modlitbě „procházím” s Pánem Ježíšem a žehnám těm mým ovečkám. Měli byste vidět jejich soustředěné obličeje, trochu zvědavé (jsou jak ten Zacheův, když se díval ze stromu na Ježíše), radostné a plné naděje. Měli byste slyšet to tichoučké „Ježíši důvěřuji Ti, miluji Tě”... Můžu jim dát něco více? „Bůh sám vystačí”- jak říká, myslím, sv. Terezie z Avily. Na nás je Ho přivést k lidem anebo lidi k Němu. On už bude vědět, co s nimi.

Ať nás tyto svátky Ježíšova příchodu na tento svět udělají citlivějšími na jeho reálnou přítomnost mezi námi.  Ať nám pomůžou znova odhalit sílu modlitby před Nejsvětější Svátostí, ať v nás rozmnoží víru, že Bůh si sám vystačí – On sám nás naučí, čím je Víra, Naděje a Láska, naučí nás milovat Sebe v nás samotných, v ostatních lidech, v přírodě. On nás povede tou nejkrásnější cestou do nebe. Spojí nás i přes tisíce kilometrů, které nás dělí, i přes rozdílné názory.

Toto Vám přeji a ujišťuji o mé modlitbě za vás před Pánem. Samozřejmě Vás také prosím o modlitbu - za mne, za Jakuba, za naše stádce. Vaše modlitba nám může hodně pomoci - myslím, že více než peníze a dary (i když ty také pomáhají). Přeji Vám krásné Vánoce plné pokoje a světlo Kristovo ať vám svítí do každého dne v novém roce. Každému posílám +.

Váš Jarek

Uplynuly 2 týdny a dopis je stále u mě, neodeslaný... Co se dá dělat, je to Čad a tečka. Internet nefunguje a nikdo neví proč. Za pár dnů pojedeme do Moundou a tam je naděje, že internet půjde, tak věřím...

Vánoce proběhly docela v klidu. Tady se nedělají obří nákupy (i když ženy si potrpí na šití nových šatů na svátky, to je tu taková tradice), nepečou se vánočky, nashání se dárky, nikdo si nedělá starost se stromkem, před oltářem jsou jen maličké jesle... ale je klid. „Půlnoční“ mši tady máme obvykle v 19.00 h. Proč? Protože večer ve 24 h začíná velká zábava pro všechny - věřící, nevěřící a dokonce i pro muslimy (u nás v Bologu ale Muslimové nejsou) - bohužel s obrovským množstvím bili-bili (domácí pivo) a argi (domácí pálenka). Lidé tancují, zpívají, jí a pijí do bílého rána. 25.12. pak mají problém vstát na mši sv. Ta by měla být v 8.30, ale s bídou začala v 9.00 a lidé přicházeli ještě do 10hod. Já jsem měl mši v brus, 32km od Bologo - pod stromem. Přišlo hodně lidí, ale také hodně „unavených” po nočním „bdění”. Stejně to proběhlo i na Nový rok - celou noc se vesnicí procházely skupinky dětí a vykřikovaly „Bonne Annee, Bonne Annee”, tj. šťastný Nový rok…

Jo, alkohol je tady docela velký problém. Pije se všude a pijí všichni, i ženy. Vůbec nikdo ale netuší, jaké nebezpečí se za tím skrývá. Často upozorňujeme na tento problém při různých setkáních, ale většina se jen směje. Ženy, které alkohol vyrábí, říkají, že takto vydělávají na děti, na rodinu, ale už vůbec nevidí to, že muž stejně rychle také konzumuje… A tak vzniká ďábelské kolo, kterému není konce.

Teď po Vánocích je trošku větší klid. Máme setkání Poláků pracujících v Čadu, chceme navštívit pár známých, no a venku je docela příjemně. Přes den pálí sluníčko a vane harmattan - prudký vítr od pouště, ale večer a v noci je docela zima. Jednou jsem naměřil 15 stupňů! Před dvěma roky jsem se smál, co je to za zimu, ale teď se sám klepu a zavírám na noc dveře a okna. Že si tak jako na teplo nezvykne tělo také na zimu... no, aspoň moje tělo ne...

Moc děkuji za všechna přání k Vánocům – za smsky, dopisy a balíky. Kdybyste věděli, kolik mi to udělá radosti. Díky každé i té nejmenší zprávičce jsem vám blíž, jsem mezi vámi. Vím, že jste zaneprázdněni, že to stojí také nějaké peníze (jo, jo pro Čechy – kutily to není malý problém), ale i presto vás vybízím znova – pište. Udělejte si v tomto ohledu předsevzetí - bude to váš podíl na misijích.... Já oplácím modlitbou a třeba i odpovědí... Jo, dostal jsem 4. ledna pohlednici z Medjugorje poslanou někdy v září a představte si (bylo na ní razítko), že tato pohlednice byla v Thajsku! A přitom adresa byla v pořádku. No ale, dorazila...

Ještě jednou mooooc zdravím všechny. Ať rychle přibývá dne teplíčka (u nás v únoru začínají největší vedra). Pamatuji na miminka, která se mají brzy narodit (a gratuluji rodičům), objímám všechny dětičky, zvláště žehnám všem nemocným, starším a smutným, jsem s farářema a jáhnama modlitbou... Držte se nebe - všichni a podporujte jeden druhého na cestě do nebe. +

Ps:

Ondřeji U. - psal jsem ti smsku k narozeninám, ale nedošla. Nevím proč. Ozvi se.

Kontakt

P. Petr Hovorka Náměstí 1
Křemže
38203
731 604 443 peta.hovorka@seznam.cz